Přijíždím do Ústí nad Labem, do města, které dobře znám, učil jsem tu asi sedm let na anglistice UJEP. Chemička mě už z vlaku vítá stejně jako dřív. Po chvilce mě už stříbrnou károu vezou Robin s Romanem do Mojžíře, kde jsem nikdy zatím nebyl. Když vystupujem z auta, obklopí nás kopa veselých dětí, Roman je ještě chvíli autem povozí. Mezitím se bavíme s mámou obou bratrů muzikantů, kandiduje do obecního zastupitelstva za demokratickou stranu, mám z toho radost. Nahráváme, prosím Romana, aby zpíval, že v projektu jde hlavně o písničky. Roman má silný krásný hlas, který proniká hlasitou harmonikou a skvělou hrou Robina na housle. Asi za hoďku jsme hotovi, kluci jsou hodný, hodí mě ještě zpátky na vlak.